Fotky z mého učení / Photos from my lessons

Gabo, office manager :-)

Art School

Nedělní výlet do Batumi / Sunday trip to Batumi

Chápu, že fotek dlažby máte dost, ale mě to pořád fascinuje / I am still fascinate by the state of the roads

Tak jsem si říkala, že když budu mít vlastní notebook, nebudu pastovat věci s týdenním zpožděním, no, a nějak se mi to nedaří. Minulý víkend v Batumi, tenhle víkend v Tbilisi, mezitím učit každý den, a v čtvrtek na popříjezdové školení (jsem tu 6 týdnů, ale to je v limitu :-)) do Kakheti, nejvýchodnějšího regionu. A ještě chci poslat nějaké fotky dětí, co jsem nafotila v hodinách, no prostě toho je hodně.

Takže do Batumi jsme se vydaly s Dianou vlakem, pač vlak sice jede přes 2 hodiny, ale stojí 80tetri, zatímco maršrutka, která jede jen něco přes hodinu, stojí 5 lari, což je teda kruci rozdíl. Ráno o půl deváte, tak brzo normálně nevstáváme. Vlak jsem vám nevyfotila, ale byl trochu rozklepanej, jinak normální. Příště. Nádraží v Batumi je novoučké, postavené za Míši (rozuměj Saakashviliho), asi 5 km za Batumi, maršrutky jezdí do centra každou chvíli. Nejprve jsme vyrazili do Státního muzea Adžary - Adžara je autonomní republika na jihu a Batumi je její hlavní město. Byly tam kapku napjaté stavy krátce po nástupu Míši do funkce, ale pak diktátora se separatistickými tendencemi vyhnal - více viz http://en.wikipedia.org/wiki/Aslan_Abashidze (sorry česky to není :-/) Muzeum nic kulervoucího, většina popisků i v angličtině, vykopávky, lidové předměty, starý model Batumi, portrét Číňana, co přijel radit s čajem v 19. století. Panoptikum vygradovalo na dvoře, fotky přikládám, doufám, že slabší povahy nebudou moc skučet.

Parní stroj nebo co to je, nějaký zemědělský, na dvoře muzea / Some old machinery at the museum yard

První měsíc za mnou / First month completed

Fimo v umělecké škole / Fimo in the local art school

Vlastně už měsíc a týden, ale nějak jsem poslední týden neměla čas sednout k počítači a něco napsat. Měly jsme v plánu výlet do Tbilisi, tak jsem honila přípravy, ale nakonec jsme nejeli, takže pátek a sobotu jsem strávila vymýšlením a realizací dalších rukodělných nápadů, zaplácaná od škrobu a barev, a v neděli jsme vyrazili do víru velkoměsta, do Batumi, o tom až příště a tolik jen na moji omluvu :-)

Málokomu se vejde celý člověk do hledáčku

Nečekaný výlet do Samtredie / Unexpected trip to Samtredia

Příprava na večeři / Dinner preparation

Ani nevím, která které zavolala, ale ve středu navečer mi říká Diana, zda bych s ní ve čtvrtek po škole nevyrazila za kamarádkou Isabel do Samtredie, že nás Isabel v Ozurgeti vyzvedne autem kolem páté. Tak proč ne. Sbalila jsem se na jednu noc, koupili jsme bonbonieru a kolem páté vyhlížely Isabelu v centru Ozurgeti.

Isabele je čtyřicet a už asi deset let žije a pracuje v zahraničí, jako babysitterka. Je svobodná a vlastní děti nemá, ale děti má moc ráda. Holky se potkaly v Polsku, kde Isabela rok žila, jinak ještě žila ve Francii, Irsku a Turecku, kde je i teď a do Gruzie se vrací jen si prodloužit víza a potkat se s rodinou. Proto i naše cesta byla tak na rychlo, protože už v pátek jel Isabele bus do Istanbulu.

MDŽ v Baileti a domácí chinkali / Women´s Day in Baileti and home-made khinkali

Lika a náramek z papírových korálků / Lika with paper bead bracelet 

V úterý byl Mezinárodní den žen, a to je státní svátek v Gruzii. Myslela jsem, že tudíž nebudu učit, ale v pondělí mi z Baileti vzkázali, že jestli mám čas, že se na mě holky těší, ať přijedu už v jedenáct. Čula jsem nějakou kulišárnu, ale ráda jsem přijela. Dodělaly jsme papírové korálky z minula a pak, protože jsem nevěděla, kolik budou mít času, jsme nabídla náramky na paměťák. Holky projevily různou míru trpělivosti, některé navlélky krásné jemné dlouhé náramky, jiné to vzaly zkrátka, vybraly velké korálky, udělaly 3-4 otáčky a už chtěly štípat, ale ta hodinka a půl nám utekla dobře. S děvčaty v Baileti se domlouvám skrze jejich učitelku němčiny, která pro mě minule připravila po hodině chačapuri a čaj a teď se mě zeptala, jestli ještě mám čas, abych zůstala, že by mě rády naučili dělat chinkali, ty masem plněné knedlíčky. Samozřejmě že jsem ráda zůstala :-) Kromě jejích dvou dcer, 16letých dvojčat tam ještě zůstaly jejich dvě kamarádky a sestry Veriko a Tamriko.

Víkendové výletování / Weekend trips - Gurianta & Jumati

Moje obvyklá snídaně - matzoni, místní jogurt, tak čtvrt kila, chleba rozpečenej na pánvi na másle, dvě marmelády a místní gruzínský černý čaj. Všechno je vlastně místní, jen červená marmeláda je turecká. / My usual breakfast . local yogurt, bread warmed up on butter, marmelade and local georgian tea. Actually everything except of the red marmelade is local, that one is turkish

Minulý víkend jsme neměly nic jiného na plánu, než projet pár míst v okolí a vzít někam ven i našeho hosta, couchsurfera Jamese, Američana, který jede na kole z Amsterdamu do Pákistánu s několikaměsíční přestávkou v gruzínských horách. Přijel už ve čtvrtek, bydlí u kluků, no a v sobotu jsme s ním i se třemi Američankami, co jsou v Ozurgeti jako dobrovolnice Peace Corpse, vyrazili do Gurianty, podívat se na jeden kostelík pár kilometrů od silnice. Chtěli jsme sice chytit maršrutku, ale žádná nejela, tak jsme se pořádně prošli. Cestou jsem zase fotila rozličnou zvěř, a nahoře u kostelíka jsme potkali dvě Gruzínky, co měly klíče a taky se s náma vyfotily. Je to kostelík zasvěcený Panně Marii, nic jiného se nám o něm nepodařilo zjistit, a stejně jako většina gruzínských kostelíků má perfektní lokaci na kopečku nad vesnicí s krásným rozhledem.

Americké dobrovolnice s Jamesem a jeho kolem / American volunteers with James on his bike

Týden s gruzínskou policí / One week with georgian police

Když jsme se minulé pondělí vraceli z Achi, byly jsme ve velmi dobré náladě, cestou jsem potkala ředitele umělecké školy, říkal, že se na mě děti těší, pak jsme se stavili na tržišti, kde jedna paní Dianě přivezla tři sklenice domácí marmelády (zadarmo), tak jsme to táhly domů a říkali si, jak se tu máme fajn a jak jsou na nás všichni hodný... a že je to prostě skvělá země.

Už když jsme vešly do našeho průchodu, všimla jsem si, že dveře našeho bytu jsou otevřené a ještě z většího blízka jsem si všimla, že tam vůbec není zámek, jen díra ve dveřích. Vlítly jsme dovnitř a ještě ve dveřích telefonovaly Kakhovi, že nás někdo vykradl. Taky že jo. Kromě vylomeného zámku bylo ještě otevřené okno v kuchyni a u nás v pokoji chyběli oba notebooky, moje staré lomíčko, dvě lahve Becherovky a další drobnosti, na které jsem přišla později, jako usb a myš.

Bramboráky / Czech potatoe pancakes

Ve středu 2. března jsme se sešli u nás v kuchyni i s klukama na společnou večeři, smažila jsem české bramboráky. Mám ssebou majoránku a vše ostatní je tu k sehnání. Nastrouhala jsem asi dvě kila brambor a nebylo toho pro 5 lidí málo, no ani moc ne :-) K tomu dva litry piva v PET lahvi, akorát tak na zapití, škoda že nebylo české, ale i gruzínské se dá pít :-) Jenže netekla voda, tak jsem si dala fušku druhý den s mytím v lavoru.

Výlet další / Next trip - Achi & Likhauri

Na stanici autobusu a maršrutek / at the marshrutka and bus station

V pondělí (to minulé, mám trochu zpoždění s blogem a vysvětlím v nějakém příštím příspěvku proč) jsme vyrazili s Dianou a Krisem do jedne z vesnic, kde mají natáčet svůj film. Chtěli jsme maršrutkou, ale nejbliží měla jet za hodinu a půl, tak jsme si opět vzali taxi, 8km za 5lari, tj 50Kč, ve třech lidech dobrej deal. Pan taxikář ještě navrhl, že nás za dalších 5lari hodí do kláštera v Achi, další 3km podél řeky nahoru a pak nás sveze dolů do vesnice. Achi je malý ženský klášter se 3 jeptiškami žijícími tam, který byl podle různých pramenů založen někdy mezi 8. a 12. stoletím. Vevnitř jsou fresky, některé 12. a 13. století myslím, mnohé ale v 19. století opravované. Diana má leták, ale ta trocha angličtiny v tom je dost zmatečná. Každopádně taxikář sehnal jeptišku s klíčema a ta nám pak dopřála pořádnou exkurzi, že chudák taxikář mezitím asi vytáhl celou krabku (kouří tu uplně všichni kromě mě a Diany). Během čekání na klíče mě dost zabavila místní prasata a krávy :-)