úterý 5. července 2011

Týden po Gruzii s mamkou / One week around Georgia with my mom

V noci z pátka na sobotu přistála mamka, letěla s Tomovým kamarádem Jankem, a let zvládla docela v pohodě :-) A pak jsme se vydali na cestu, Tbilisi, Ananuri, Mtskheta, David Gareji z Tbilisi nočním vlakem do Ozurgeti, spolu na mojí hodinu v Baileti, potom Batumi, Shemokmedi, Kutaisi, Gelati, Motsameta, Uplitsikhe a Ateni Sioni a zpět do Tbilisi. Nebudu to podrobně rozpisovat, byl to nabitý týden, a místo prohlížení fotek si pusťte fotoslideshow :-) A nezapomeňte si k tomu pustit zvuk! 

pátek 1. července 2011

Výprava na jih - Akhaltsikhe, Vardzia a Sapara / Southbound - Akhaltsikhe, Vardzia and Sapara

Výhled do údolí u Vardzie / View of the valley at Vardzia
V týdnu před tím, než do Gruzie přiletěla mamka, nám Tomáš nabídl, zda se s ním nechceme podívat do Vardzie, že má v Akhaltsikhe přednášku a mohli bychom to spojit s pár výlety po okolí. 

Vardzia je systém jeskyní, vybudovaný v 12. století, který hodně utrpěl zemětřesením v následujícím století, takže některé komůrky mají strhnutou přední stěnu, ale dodnes je to funkční klášter, ve kterém žije 8 mnichů. Zároveň ale také jedna z nejvýznamnějších památek Gruzie. Dojeli jsme tam maršrutkou z Akhaltsikhe, cesta dlouhá kolem 40km trvala neuvěřitelnou hodinu a půl, i když silnice je pěkná nová, pořád se někde postávalo. Maršrutku, která tam jezdí asi dvakrát denně, jsme v Akhaltsikhe stihly tak tak, ale zato z Khashuri nás vezl zatím náš nejsladší auťák - náklaďák plný čokolády Roshen. A když jsme se zeptaly, jestli fakt veze čokoládu, tak hned zastavil, závozník vyskočil a donesl nám od každého bonbónu na ochutnání pár kousků :-) 
Vlčí máky kvetly / Beautiful red poppies

pondělí 27. června 2011

Okénko do našeho společenského života / Small insight into our social life here

... hehe, takový slibný název jsem vymyslela, ale postnu vám jen 4 fotky z nejvtipnější domácí párty, co jsme zatím měli. Bylo jich několik málo, ale co máme tenhle nový byt a máme prostor, kam se dají lidé pozvat a posadit, tak je aspoň občas zveme. Každá něco uvaříme a pak se jen sedí a kecá, někdy i přes půlnoc. Výhoda obyváku. Každopádně 24. května nazrál čas na Diany good bye party, Diana uvařila chilli con carne, já konečně čočkový salát z čočky z Čech, tady se koupit nedá, Kakha donesl víno a bylo to :-)

Kakha šéf a Vako, jeden z kluků v naší organizaci / Kakha&Vako

Víkend v Adžárii / Weekend in Adjara

Petratsikhe - pevnost Petra v Kobuleti / Fortress Petratsikhe in Kobuleti
Kdybych tenhle příspěvek psala před měsícem, kdy se to opravdu stalo, bylo by to plné detailů z cesty a nadšení nad tím, jak nám to skvěle vyšlo, ale takové věci časem trochu vyčpí a převalí se novými zážitky. Proto mě mrzí, že jsem se psaním v takovém skluzu, ale i když se fakt snažím, nedaří se mi to dohnat. Takže naše cesta do Adjary :-) 

Byly jsme domluvené se Sylwií, že tenhle víkend někam vyrazíme, prostě někam, abychom netrčely v Ozurgeti. A sobotu ráno pršelo, což nás ven vůbec nelákalo, ale představa celého víkendu v Ozurgeti byla ještě horší. Takže jsme píchly do mapy, shodly se na takovém zajímavém mostě z 12. století uprostřed Adjary a po cestě pevnost Petratsikhe v Kobuleti a vyrazily.

K Petratsikhe jsme se dostali prvním autem, ale pevnost byla zavřená, tak nám jeden pán ze sousedství doporučil přelézt zeď. Pevnost je krásně nad mořem, no vevnitř se moc nezachovalo a atmosféře ještě nedodává taková ošklivá železobetonová konstrukce na straně od silnice, ale výhled je odtamtud pěkný. Vtipné bylo, že když jsme odcházely, byla pokladna už otevřená, ale dveře zavřené, takže jsme museli škemrat o vypuštění, pokud jsme nechtěly znovu prolézat přímo pod nosem pana pokladního. O vstupné si neřekl a my jsme mu ho nenabídly.

Musely jsme překonat Batumi, což nakonec nebyl takový problém, a poté nás jeden pán popovezl asi 10km směrem od města. Stály jsme jsme u řekly Adjaritskhali, mezi horama už, nad náma se válely mraky a bylo sice ošklivé počasí, ale jinak docela hezky. A za pár minut už na scénu přijel hrdina dne ve svém Mercedesu. V Gruzii člověk nikdy neví, co se stane, koho potká, je to malá země, ale trochu bláznivá, a cestování se Sylwií má tu výhodu, že ona se toho nebojí a jen zvědavě kouká, co se stane :-) Guram, který nám zastavil, říkal, že má volný den a tak pokud nám nevadí se s ním zastavit na jeho hospodářství napřed, tak nás pak zaveze až k mostu. Hospodářstvím se ukázala být taková malá biofarmička s restaurací a několika chatkami, krásně položená na břehu řeky hned u silnice nahoru do hor. Mají vlastní slepice, ryby, zeleninu, a letos i kůzlata. Provedl nás, restauraci ukázal, rozdal zaměstnancům úkoly a vyrazili jsme dál podél řeky k mostu, který byl ještě asi 30-40km.
Kůzlátka k sežrání / Small goats

úterý 21. června 2011

Oslava narozenin v Ozurgeti / Birthday celebration in Ozurgeti

Natia mi nese mega dort s megaprskavkami / Natia brings a giant cake with giant  crackers
Vyšlo to tak, že jsem slavila svoje třicáté narozeniny tady v Ozurgeti. Nebyla to žádná velká párty, ale sešlo se aspoň moje šéfstvo a ostatní EVS a Natia přichystala megavelkej dort. Pak už se jen sedělo a kecalo... :-)

I celebrated my 30th b-day in Ozurgeti, I was given the biggest b-day cake ever, made by Natia. And some other gifts. And it was very pleasant evening. Thank u all! Didi madloba :-)  

Happy birthday!

pondělí 20. června 2011

Dětský taneční soubor pro EVS kameru / Childern´s dance choir dancing for EVS camera

Kluci pózují, spíše ti mladší / Younger boys posing
Jak jsem už psala, Diana a Kris natáčeli film o této oblasti, o Gurii. A chtěli do něj zahrnout i vystoupení místních tanečníků. Domluvili se proto s jedním z místních tanečních souborů, že výměnou za poskytnutí nahrávky jim zatančí někde ve měste v plné parádě. Byl to první teplý den, co se tu povedl v květnu, fakt
жарко. Děcka se začala chystat ve tři, v pět ještě nebylo natočeno a v sedm jsem hladová odešla se před ruštinou najíst. Na dlouhé lokte. Ale snažili se, jen jejich učitelé, Irma a Melisi, byli dost přísní. Nejprve tancovali na podestě místního divadla, potom v podchodu místního muzea, které hostí zároveň i jejich taneční školu. To je prostě velká místnost bez oken, s hodně rozbitou podlahou potaženou hodně podrbaným kobercem, ale hlavně, že je. A děcka jsou šikovná, wtz.
Tři grácie / Three Gracies

Nový byt a jedno odpoledne s Dianou v Baileti / Our new appartment and an afternoon with Diana in Baileti

Na začátku května nás přestěhovali do nového, mnohem hezčího a většího bytu. Sice často nemáme vodu přes den, ale máme dva balkóny, dvě ložnice, jídelnu, obyvák atp... prostě pěkné :-)

At the beginning of May, we were moved to a new appartment, much nicer and bigger. We often have no water during the day, but we have two bedrooms, two balconies, dinning room, living room... so nice :-)
Moje nová ložnice / My new bedroom
Výhled na hlavní ulici směrem k horám / View from my window on the main street and towards mountains.