Poprvé v Tbilisi / First time in Tbilisi

Tzv. první škola v Tbilisi, školy se číslují. Za ní staví obludu / So called first school in Tbilisi, schools are always numbered

Poprvé, protože ta cesta z letiště a 6 hodin na nádraží těsně po příjezdu se fakt jako návštěva Tbilisi počítat nedají. Vyjeli jsme s Dianou nočním vlakem, mají lehátkový pro 4 lidi. Brzo ráno v Tbilisi nebylo špatně, měly jsme štěstí, že jsme našly otevřenou restauraci a daly si čaj, než byl čas vyrazit k Lence, české dobrovolnici v Tbilisi, u které jsme bydlely. Sice jsme dorazily na devátou, ale i tak jsme jí vzbudily, tady se prostě brzo nezačíná. Seznámili jsme se, uložily věci a vyrazily do města. Diana zná Tbilisi docela dost dobře a měla nějaké plány a nápady, já musím řict, že mi bylo vcelku jedno, co budu dělat, protože co neuvidím teď, uvidím příště. Vyrazily jsme na hlavní ulici, Rustaveli, zastavovaly se v knihkupectvích a zajímavých obchodech, to v Ozurgeti nemáme. Na oběd jsme zašli do čínské restaurace, co nám poradila Lenka,  ta restaurace má zvláštní obědovou nabídku, 50Kč za plný taliř, rýži a dvě hlavní jídla, lepší čína než česká, no nikoliv jako ta čínská.

Chrám na ulici Leselidze v centru starého Tbilisi / Church in the old centre of Tbilisi

Jedna z uliček starého Tbilisi / Streets of old Tbilisi

Nový most pro pěší / Newly build pedestrian bridge

Po obědě jsme se vydaly okouknout a nafotit nový moderní most, který zatím nevede nikam, protože na druhém břehu se pilně pracuje na rekonstrukci, bude tam park s prostorem pro veřejné události. Teď je to velké staveniště na viditelném místě, nic pěkného. Ale most se povedl, má šmrnc a vzhledem k tomu, že na druhém břehu trůní Míšův nový prezidentský palác s prosklenou kupolí, tak ladí.  Do večera jsme se pak už jen procházeli a já jsem trochu nakupovala na hodiny ruční práce a večer jsme jeli za Lenkou do její práce, organizace Droni. Jelikož ale měla těsně před výstavou, neměla na nás moc čas a předala nás dalším dvěma Češkám, Lence a Ditě, takže jsme se seznámili :-)

Zrušený arménský kostel  / An old, not working armenian church

Byla v něm knihovna a pak vyhořel / There was a library inside and then it burned down 

Plakát na Lenčinu výstavu / Poster for Lenkas exhibition 

Ráno nás Lenka se vstáváním předběhla, protože ji čekal velký Den, instalace výstavy o ženách v Gruzii. Jen na jeden den, v jednom z místních parků na hlavní ulici, Rustaveli. Dopoledne jsem ještě obrážela nějaké nákupy, třeba korálky tu mají sice jen čínské, ale velký výběr a slušné ceny, sehnala jsem i nějaké zajímavé knoflíky, tak uvidíme, co z toho bude. Ve dvě jsem už byla v parku celá zvědavá. Počasí vyšlo skvěle, holky všechno stihly včas, takže už jsem je jen našla spokojeně si užívající spoustu návštěvníků. Centrem byly fotky, řekněme umělecké, s různou tematikou, ale všechny nějak o ženách. Další sekce byla z fotek, které na stejné téma vyfotili děti ze školy v utečeneckém táboře, jestli jsem to dobře pochopila, další byly fotky od žen vs od mužů na stejné téma... hezké a bohaté. A hlavně, dobře jsem si tam pokecala a poznala další nové lidi, Čechy, neČechy a znovu potkala Jamese cyklistu, co se stavoval v Ozurgeti. Tbilisi je fakt malé.

Fotka ze Svaneti hodně zaujala  / Picture from Svaneti attracted a lot of attention 

Děvčata z charity, se kterými pracuje Lenka a Dita / Girls from Charity, which Lenka and Dita work with

Stříhání vlasů byla jedna z atrakcí výstavy / Free haircut was one of the attractions at the exhibition

A hlavní organizátorka a naše hostitelka Lenka / The main organizer and our hostess Lenka 

Někdy kolem čtvrté jsem se z toho povídání a prohlížení odtrhla a vyrazily jsme opět s Dianou na pevnost Narikala, která je na kopci kousek od centra. Vypadá daleko, tak mě překvapilo, že jsme byly za 10 minut nahoře. V kostele právě probíhala mše, ale dal se obejít a dalo se jít ještě dál, nahoru, odkud byl fakt skvělý výhled na Tbilisi. Pevnost stojí na svém místě od 4. století, byla přestavovaná a rozšiřovaná mnohokrát a současné kusy zdiva jsou spíše novější, 16. a 17. století. Současný název jí dali Mongolové, mongolsky Narin Qala znamená prý malá pevnost. Bohužel fotku pevnosti nemám, sluníčko svítilo krásně na město, za našimi zády a byla nefotitelná, ale hodlám to příště napravit a vydat se tam v jinou hodinu.

Výhled z pevnosti / View from the Narikala fortress

Uřízla jsem si samospouští nohy... ale nikdo mě líp vyfotit neuměl / I cut my legs myself by using the timer mode, but there was nobody else to take a better photo

Soumrak v Tbilisi / Dusk in Tbilisi

Socha Gruzie, v jedné ruce meč a v druhé pohár na víno / Mother Georgia statue, sword in one hand and a bowl of wine in the other hand

Pohodový večer ve starém měste / Peaceful evening in the old town

Hamé v gruzínském supermarketu / Czech pate in a georgian supermarket

Večer jsme se sešly v centru s Lenkou, celou šťastnou, že se to povedlo, a taky utahanou, ale pořád plnou energie zapařit ten večer, takže nám ukázala moc příjemný bar Salve, kde jsme začaly potkávat lidi, seznamovat se,  povídat si, v pohodě jsme přečkali půlnoc, přesunuli se do dalšího baru... a vrcholem večera byla karaoke verze písně Every Sperm is Sacred od Monthy Pythons (http://www.youtube.com/watch?v=U0kJHQpvgB8), v upjaté Gruzii velmi překvapivé :-)

Jiný pohled na Tbilisi / Another view of Tbilisi 

Detaily reliéfů / Details of the memorial decoration

Poslední den, den třetí, jsme sice byly po večerní akci, ale hbitě jsme vyskočily dříve, než Lenka, protože jsme měly ještě plány, a to vidět Tbilisské moře (jak se dělá přídavné jméno od Tbilisi, poradíte?)  a najít arménský kostel v ruinách, který byl vidět z Narikali na druhé straně řeky. Obě mise splněny. Na první nás doprovil jeden známý z předchozího večera, byla to docela dlouhá cesta metrem a maršrutkou. Hlavním důvodem nebyla ani sama nádrž, ale památník na kopci nad, který Diana znala z nějakého hudebního klipu a chtěla vidět. To místů má divnou atmosféru, řekla jsem hned na místě, že to bylo postavené, aby to bylo veliké, a ne proto, aby to bylo krásné. Pocitů to vyvolávalo velmi málo, až jsem byla překvapená. V reliéfech jsou zpracovaná témata z gruzínské historie a křesťanská témata, je to z konce osmdesátých let, kdy se vztah režimu k církvi postupně uvolňoval.

Diana a Papuna obdivují / Diana and Papuna admiring 

Postaveno pro velikost, nepro krásu / Built to be big, not to be beautiful

A konečeně to slíbené tbilisské moře / and finally the 'Tbilisi Sea' water reserve

Po dlouhé cestě zpět jsme se ještě vydaly do centra, na druhou stranu řeky, najít ten arménský kostel. Díky mému jedinečnému orientačnímu smyslu a fotkám z minulého dne nám to netrvalo ani deset minut. Od kostela to pak byla příjemná procházka přes řeku zpět do starého města, kde jsme opět měly sraz s Lenkou, byl čas na poslední večeři, saky paky, rozloučit a na noční vlak. A zpět do naší oblíbené přerostlé vesnice :-D Závan velkoměsta v Tbilisi potěšil. Bylo to dobré, ba skvělé, ale bylo toho dost. A Lence ještě jednou velké díky za pelech a pohostinnost :-)

Arménský kostel nalezen / We found the Armenian church

Z druhé strany řeky / From the other side of the river

Tbilisi je založené na místě, kde vyvěrají horké pramenzy a jsou k tomu i legendy, buď jak se králi uvařil bažant v prameni nebo jak to vyléčilo zraněného jelena, každopádně jsou tu pořád funkční veřejné lázně, které chci určitě vyzkoušet / Tbilisi was founded on a hot mineral water springs, which is also cover by some legends, about pheasant being cooked by chance in the hot water or wounded dear getting healed, anyway, the public bath still works and I really want to give it a try 

Kanál pro mamku / The sewer for my mom