Oslava narozenin v Ozurgeti / Birthday celebration in Ozurgeti

Natia mi nese mega dort s megaprskavkami / Natia brings a giant cake with giant  crackers

Vyšlo to tak, že jsem slavila svoje třicáté narozeniny tady v Ozurgeti. Nebyla to žádná velká párty, ale sešlo se aspoň moje šéfstvo a ostatní EVS a Natia přichystala megavelkej dort. Pak už se jen sedělo a kecalo... :-)

I celebrated my 30th b-day in Ozurgeti, I was given the biggest b-day cake ever, made by Natia. And some other gifts. And it was very pleasant evening. Thank u all! Didi madloba :-)  

Happy birthday!

Dětský taneční soubor pro EVS kameru / Childern´s dance choir dancing for EVS camera

Kluci pózují, spíše ti mladší / Younger boys posing

Jak jsem už psala, Diana a Kris natáčeli film o této oblasti, o Gurii. A chtěli do něj zahrnout i vystoupení místních tanečníků. Domluvili se proto s jedním z místních tanečních souborů, že výměnou za poskytnutí nahrávky jim zatančí někde ve měste v plné parádě. Byl to první teplý den, co se tu povedl v květnu, fakt
жарко. Děcka se začala chystat ve tři, v pět ještě nebylo natočeno a v sedm jsem hladová odešla se před ruštinou najíst. Na dlouhé lokte. Ale snažili se, jen jejich učitelé, Irma a Melisi, byli dost přísní. Nejprve tancovali na podestě místního divadla, potom v podchodu místního muzea, které hostí zároveň i jejich taneční školu. To je prostě velká místnost bez oken, s hodně rozbitou podlahou potaženou hodně podrbaným kobercem, ale hlavně, že je. A děcka jsou šikovná, wtz.

Tři grácie / Three Gracies

Nový byt a jedno odpoledne s Dianou v Baileti / Our new appartment and an afternoon with Diana in Baileti

Na začátku května nás přestěhovali do nového, mnohem hezčího a většího bytu. Sice často nemáme vodu přes den, ale máme dva balkóny, dvě ložnice, jídelnu, obyvák atp... prostě pěkné :-)

At the beginning of May, we were moved to a new appartment, much nicer and bigger. We often have no water during the day, but we have two bedrooms, two balconies, dinning room, living room... so nice :-)

Moje nová ložnice / My new bedroom

Výhled na hlavní ulici směrem k horám / View from my window on the main street and towards mountains.

Směrem Bakhmaro poprvé / Heading to Bakhmaro, first time

Mešita ve vesničce Zoti z 19. století / Mosque from 19th century in small village called Zoti

Abych dohnala zpoždění, nebudu tuhle naši cestu opisovat nijak dlouze. Bakhmaro je rekreační vesnice v horách, asi 80km od Ozurgeti. Říkali nám, že sezóna tam začíná koncem dubna, tak jsme se tam první květnový víkend pokusili vypravit. Se Sylwií, stopem, protože tam nic nejezdí ještě, to až později. Cestou jsme si udělali sedmikilometrovou odbočku po kamenité cestě do muslimské vesnice jménem Zoti, kde mají krásnou mešitku z devatenáctého století. Dojeli jsme tam rozhrkaným renaultem, který co pět minut vařil a kluci ze zoufalství dolévali do chladiče vodu z okolních potůčků. Mešita z venku nijak zvláštně nevypadá, ale vevnitř je krásně útulná. 

Detail výzdoby / Detail of decoration

Zase pár fotek ze školy / Some pics from my classes

Půjčila jsem Elisabet  foťák :-) / I borrowed my camera to Elis

Konečně naše balóny z papírmaše

První velikonoční festival v Gurii / First Easter festival in Guria

V Baileti jsme s holkama barvily a malovaly vejce / We painted and dyed eggs on my Easter lesson in Baileti

Abych vykompenzovala minulou trochu drsnější a netradiční formu oslavu Velikonoc, konečně postnu pár fotek ze své účasti na prvním velikonočním festivalu v Gurii. Byla jsem pozvána, bylo mi řečeno, že to bude soutěž o nejlepší tradiční koláč (nejlepší, největší, nejmenší, nejpikantnějši, nejnazdobenější... asi 11 kategorií). A že to mám udělat po česku. Chtěla jsem zapojit všechny děti, ale v umělecké škole mi zrušili hodinu kvůlu prázdninám, tak jsem malovala vajíčka jen v Baileti. Do barvy, a pak na uschlé klasicky špendlíkem, zapíchnutým do tužky, ale místo vosku a barev jsme malovaly akrylkama. Přinesla jsem fotky jako inspiraci, i vytištěné vzory, no dopadlo to tak nějak přibližně :-) 

Ten den jsme v Baileti měli sendviče / Baileti girls made sandwiches for me

Lelo Burti

Jídlo na hřbitově / Eating at the graves is one of georgian easter habits

Nechce se mi věřit, že je to víc, než měsíc, co jsem postla poslední blog. Ale snad to všechno doženu, materiálu mám hodně :-) Takže jestli to okolnosti, internet a čas dovolí, budu to prát pod tlakem :-) Důvodem byly problémy s počítačem, odešla mi nabíječka a během sháněí nabíječky záhadně odešel nabíjecí modul na ani ne tři měsíce starém počítači a následovala výměna základní desky, teď je můj maluch v Čechách u Honzy a malucha starší bratr se mnou v Gruzii :-) 

Takže Velikonoce v Gruzii. Nepodám to komplexně a výkladně, spíš střípky, které jsem viděla a zažila. Velikonoce, neboli pascha jsou pro gruzínské ortodoxní hlavní svátek roku, důležitější než Vánoce. Mají dokonce speciální pozdrav, kterým se zdraví od dne vzkříšení Ježíše Krista: ¨Kriste agsdga¨, na který se odpovídá ¨tschesh maritad¨ - něco jako Ježíš povstal - opravdu. Kromě toho, že tradičně vejce malují jen na červeno a také hodně pozornosti věnují půstu a všem náležitostem Velikonocům předcházejícím, jedním z tradičních zvyků je o Velikonocích navštěvovat hroby příbuzných. A není to jen přijít, vyčistit a tiše chvíli zavzpomínat - u mnoha hrobů stojí za účelem této velikonoční návštěvy stůl, u kterého se jí. A pak se na hrobě nechají vajíčka, pascha a také se naleje trochu vína.  Chodí se v neděli a v pondělí, v době oslavy vzkříšení, což mi přijde hezké.